Report z letního oblastního zájezdu do Švédska.
Celkem 41 účastníků z celé oblasti se v termínu od 3.8 do 12.8. zúčastnilo letního soustředění ve Švédsku.
Využili jsme možnosti připraveného Stacionárního tréninkového kempu ČSOS, který byl letos (stejně jako loni) připraven na západním pobřeží Švédska, v okolí města Göteborg.
Většina výpravy se v sobotu dopoledne vměstnala ve Zlíně do 5 velkokapacitních vozidel a s mírným zpožděním vyrazila na sever. Večer jsme ještě stihli příjemnou pláž a koupání v překvapivě teplém Baltu a pak už jen trochu hektické nalodění na noční trajekt Swinoujscie-Ystad.
V neděli ráno nás přivítalo poněkud zatažené Švédsko a závěrečných 339 km do ubytka celkem propršelo. Naštěstí to byl pro následující týden téměř jediný souvislý déšť.
Do hostelu v Partille u Göteborgu část výpravy dorazila skoro jako domů, od loňska se toho mnoho nezměnilo. Pro většinu výpravy to ale bylo nové a v labyrintu Partille Vandrarhem se pár dní ještě hledala. Zvlášť pro hru na schovávanou je to tu ideální😊.
Nicméně přijeli jsme sem za tréninkem, a tak hned odpoledne po příjezdu první fáze.
Seznamovák kousek od ubytování byl letos relativně delší. S nováčky jsme si úvod prošli společně pomalu a potom už po dvojicích vyrazili samostatně poznávat taje místního lesa.
V pondělí už byly na pořadu dva tréninky.
Nejprve byl na řadě Bertilssons middle, individuální start. Typická Skandinávie - borůvčí, bažiny, výraznější svahy a hodně vysoké srázy. Důraz na vnímání vrstevnic a nalezení správné stopy terénem.
Odpoledne jsme přejeli kousek dál na trénink Säve intervals, který stavěl Håkan Eriksson (medailista z MS 1989, 1999 a 2004). Startovalo se vždy ve skupinkách po čtyřech, s malými odstupy jako varianta naháněné a byla to občas docela legrace. Efekt běhu ve skupině přinesl několik zajímavých úletů, které by individuálně asi většina neudělala. Dokázat se odpoutat od skupiny a jít si svůj vlastní orienťák, to je schopnost, na které je nutno stále pracovat.
V úterý dopoledne nás čekala první klasika Rannebergen long. Dlouhé postupy v moc hezkém terénu bez většího množství detailů, místy polootevřeném s dobrou viditelností. Nutnost používání buzoly a držení správného směru. Na konci tréninku krásné koupání v jezeře, ale taky bohužel první úraz – rozseknutá holeň o kámen, první cesta do nemocnice a 8 stehů na noze jednoho z dorostenců.
Odpoledne pak zase něco jiného, a to Getryggen okruhy. Na okraji Göteborgu, atraktivní z části zcela otevřený terén s plotnami a výhledem na město. V severní části semi-open a vysoký vřes, v jižní části les. Trénink jsme si zpestřili roznesením Sportidentu a měřením časů na jednotlivých okruzích. Výsledky nejsou podstatné, spíš ukazují, že to opravdu nebylo zadarmo.
Večer se k nám na ubytování připojila česká reprezentantka Denisa Kosová, která s námi následně jako ambasador strávila další 3 dny, stínovala na trénincích, vedla část večerních rozborů a přispěla cennými radami a svými zkušenostmi nejen z místních terénů.
Ve středu byl na programu jen jeden trénink - Rannebergen long/short. Klasická trať s motýlkama, na které se vybíhalo po dvojicích a každý z dvojice šel motýlky v jiném pořadí. Byla nutná adaptace na změnu tempa – rychlejší delší přeběhy mezi motýlkama, kde pak musím zpomalit a číst detaily.
Na konci tréninku zjištěno bohužel další zranění – opět rozseknutá holeň a druhá návštěva nemocnice. Tentokrát bez šití, „jen“ s trojnásobným přelepením rány…
Odpoledne pak zasloužené volno, odpočinek, velké prádlo a dohánění spánku na hostelu.
Večer nám následně zpestřila zajímavá přednáška a beseda s Denisou o její kariéře a sportovním vývoji zejména v mládežnických kategoriích.
Ve čtvrtek jsme vyrazili na celodenní výpravu více na jih od Göteborgu do znovu jiných typů terénu.
Nejprve jsme běželi Årekärr-Labacka diamond. Nádherný těžký polootevřený terén s plotnami, vřesem, zarostlými bažinami, vysokými srázy a těžkou podložkou. Na spletitou trať ve tvaru diamantu jsme vyráželi ve skupinkách po čtyřech, každý měl kontroly v jiném pořadí. Byla to opravdu výzva, došlo i na slzičky a totální ztracení se v nepřehledném a detailním terénu. Ale tak to někdy je, těžko na cvičišti a lehko na bojišti. Na tento trénink budou mnozí ještě dlouho vzpomínat.
Bohužel jsme utrpěli ztráty nejenom psychické, ale i fyzické. Jeden nepříjemný pád ze srázu znamenal třetí (a poslední) návštěvu nemocnice. Zlomená kůstka v zápěstí byla nakonec ještě snesitelným vyústěním této situace, která mohla skončit i hůř…
Ztracené sebevědomí z dopoledne se podařilo napravit návštěvou blízké pizzerie a koupáním v moři.
Odpoledne potom spravil náladu Årekärr-Labacka long. Dlouhé postupy v příjemnějším terénu na trochu zkrácených tratích. Opět velice důležitá buzola a nutnost si zpomalit v těžkých dohledávkách.
Pátek, poslední tréninkový den a po pěti dnech znovu trochu deště.
Dopoledne Smörvattnet middle. Klasická Skandinávie, les místy zarostlý a uzavřený. Individuální start a souvislý deštík tomu dodaly napůl závodní atmosféru. Většina už zúročila zkušenosti z předchozích tréninků, a i přes občasné chybky se s terénem vypořádala se ctí.
Odpoledne pak každý individuálně. Jedno auto se vypravilo ještě na blízký Lexby long. Další se věnovali natáčení obsahu na sociální sítě, výklusu kolem ubytka nebo jen prosté regeneraci.
V sobotu ráno jsme se rozloučili s Denisou a vyrazili na závody. V plánu jsme měli Stenungsundsmedeln, lokální závody na krátké trati, cca 40 km na sever od Göteborgu. Říká se, že závod je nejlepší trénink a tady to platilo dvojnásob. Relativně kopcovitý, členitý a místy zavřený terén, s kapkou závodního stresu, jinými běžci a cizími kontrolami. Včetně poznávání odlišných pořadatelských zvyklostí, zejména speciálních mobilních toalet😊. Výsledky a odkazy na mapy na švédském Eventoru.
Po závodě byl prostor na menší výlet, úchvatné archipelago a ostrovy severně od Göteborgu. Vítr, moře, přístav, skalní plotny a pečené kuře z místního Coopu. Nádhera.
Zpátky na hostelu pak už jen balení a příprava na brzký nedělní odjezd.
Nejeli jsme ale ještě domů. Cestou na jih jsme využili možnost dalších závodů, dvouetapového Friskus Sommarsprint Cup u přístavního města Varberg. Parkování i malé centrum kousek od mořské pláže. Opravdu malé lokální sprintové závody. Vzhledem k tomu, že jsme celý týden běhali jen v lese, tak vítaná změna prostředí, terénu a znovu něco jiného i lehce exotického – přeci jen v Česku se při sprintu moc nedostaneme do přístavu a mezi rybářské sítě. O něco delší tratě, první etapa více běžecká, druhá už mapově zajímavější, se startem nejlepších až na konci (jako na mistrovství světa😊). Výsledkově jsme se neztratili a na pomyslných stupních vítězů jsme měli zástupce ve všech hlavních kategoriích. Stránka závodu s mapami a všemi odkazy, celkové výsledky.
Ze závodů poté přímo do Ystadu, prohlídka města a noční trajekt do Polska.
V pondělí už jen dlouhá cesta Polskem domů, bez problémů a komplikací.
Rozloučení ve Zlíně u Cihelny, a to je všechno. Bylo to fajn a nějak to rychle to uteklo.
Celkově za mne skvělý zájezd, nabitý událostmi, se spoustou zážitků a cenných zkušeností.
Všichni zjistili, jak to na severu funguje. Mapově u všech velký posun a současně poznání na čem všem je ještě třeba pracovat.
Velice pozitivně hodnotím i dobrý kolektiv a celkově skvělou atmosféru celé akce.
Chci poděkovat všem účastníkům za pozitivní přístup a zejména trenérům/řidičům – Podmolovi, Jirkovi, Petrovi a Lubošovi za velmi dobrou spolupráci. Byla to radost.
Výběr fotek od různých autorů najdete ve fotogalerii na Zooneramě.
Díky všem a příští rok na Oringen!
Petr Pernička
