V posledních několika letech šla oblíbenost Nočního mistrovství a tréninků v našem oddíle od desíti k pěti. Poslední řádnou účast mělo MČR Noční Orlovy a o rok později ještě MČR Noční Ruprechtov nejspíš proto, že byli docela blízko, zatímco na Pražské a Jičínské se nikomu moc nechtělo. Tradičně jsem dělala vedoucí i letos a proto teď přináším článek.
Účast už tak tradiční nebyla. Nevím zda to bylo díky hodinové dojezdové vzdálenosti, nebo díky tomu, že druhý den byly na pořadu štafety, ale jelo nás dvanáct! Rozdělení do aut se nakonec také podařilo, stan se naložil a předpověď počasí se nevyplnila. Prostě báječné. Báječné jsou také oddílové výsledky.
Tratě byly postaveny na dohledávky mezi hustníky a volby na dlouhých postupech. Za sebe musím říct, že se mi běželo fakt skvěle, až jsem z té euforie začala dělat zcela zbytečné chyby.
Naše dvanáctičlenná skupina se následně rozdělila na tři části. Jedna, která odjela domů úplně a mohla si užívat slunné neděle mimo závody. Druhá, která se vrátila domů vyspat a třetí, která spala ve škole. Část třetí nakonec záviděla druhé, neboť společnost ve třídě hlučela a pořádně se vyspat se tak stalo téměř nemožným.
Nedělní tratě byly postaveny jako pořádný leťák, který zpomaloval jen všudypřítomný hustník. Nejlépe si s touto kombinací poradili v H165 Marián, Petr a Tonda, kteří obsadili první místo. Dvě jedničky na svém kontě pak zaznamenali jak hoši v H18, tak dámy v D21. (Výsledky, Mezičasy)
