Od prvních chvil strávených v prostoru závodu, kdy se na nás usmívala milá paní či slečna z parkovací čety, jsme si připadali jako v pohádce.
Počasí ideální, shromaždiště vyšperkované (od auta ke stanu padesát metrů), prodejci pochutin i spotřebního zboží pro OB, i přes náš brzký příjezd, připraveni (výjimkou byl pouze stánek firmy Soleus). Novas si chce z této pohádky odvést památku a kupuje si tričko.
Trať sobotní klasiky v přírodním parku Sedmihoří vedla přes sedmero hor, několik potoků, bažinek a okolo pseudokarových žulových skalních stěn. Většina tratí měla několik dlouhých postupů s větším množstvím variant, na které navazovaly kratší, techničtější, pasáže. Klasika jak má být, tedy hodně sportovců v Lize 100 (čas nad 100 minut). Nejlepší výkon podal z našeho modrého stanu Jiřin, který, nejspíš poprvé, dokázal vyhrát kategorii H21A. Druhého nejlepšího výkonu, kterého by si měli sportovní manažeři všimnout, dosáhla Zuzka v kategorii D16A – páté místo, pouze minutku a půl za vítězkou. Do článku by se pak ještě mohlo vejít páté místo Binga v elitě a čtvrté Jeleňa v H60B.
Po zhlédnutí výsledků a zatleskání nejlepším už následoval klasický scénář (přejezd na ubikace, restaurace a spánek), který část výpravy rozšířila o kulturně-potravinový, tedy gastronomický, průzkum. Šlo o výpomoc Jiřímu K., který potřeboval zaplnit další bílé místo v jeho mapě nádražek. Reportáž z horšovskotýnské nádražky se jistě brzy objeví na stránkách http://www.vagus.cz/.
V neděli nás už Lokomotiva Plzeň ušetřila, a krátkou trať postavila jen v placaté části mezholezského lesa plného kamenů, bažinek, jam a hustníčků. Pěkné tratě v pěkném lese nám tak nesedí a nelze tak najít výkon, který by byl hoden vyzdvihnutí.
Závěrem už jen celkové hodnocení závodu: JEDNIČKA s *! Příští prázdniny tam budou vícedenní, takže kdo nebyl, může být.
Závěrečný obraz: Odjíždíme a paní či slečna z parkovací čety se stále usmívá.
Výsledky klasika:
D16A Zuzka 5.
D20A Jituš 18., Lucka 22.
D21A Dagmar 12.
D21E Marie 25. (L100)
H14B Joncek 30.
H16A David 25., Pepin 29.
H20A Lázňa 18., Kasper 25 (L100)., Hondzyn 26. (L100)
H21A Jiřin 1., Novas 14. (L100), Polach 25. (L100), Tomča 28. (L100), Podmol (L120)
H21E Bingo 5 (L100)
H60B Jeleň 4
Výsledky midl:
D16A Zuzka 11.
D20A Lucka 16., Jituš 17.
D21A Dagmar 18.
D21E Marie 23.
H14B Joncek 31.
H16A David 21., Pepin 25.
H20A Lázňa 21., Kasper 28., Hondzyn 30.
H21A Polach 15., Onin 21., Jiřin 28., Tomča 29., Podmol 45
H21E Bingo 7.
H60B Jeleň 7.
Kompletní výsledky jsou zde http://lpm.zcu.cz/za2013/?q=cs/node/6
Odkazy na tratě pak tu http://lpm.zcu.cz/za2013/?q=cs/node/45
Pro zajímavost uvádím výsledky z MČR na klasické trati, které se běželo ve stejném prostoru v roce 1995 (mám pocit, že všichni aktéři stále žijí, jména nechávám tak, jak jsou uvedena v archivu):
D16 Staňková Hana 17.
D18 Šenkýřová Petra 12., Slováčková Ivana 27.
D20 Pekárková-Šichnárková Eva 10., Ročáková Michaela 15.
D21 Podmolíková-Musilová Dagmar 22., Holíková Magdaléna 44.
H16 Slováček Tomáš 6., Rozkošný Karel 23.
H20 Horyna Roman 2., Šenkýř Martin 18., Blažek Martin 23
H21 Sadílek Martin 3. Pekárek Evžen 8., Podmolík Tomáš 9., Šidla Jan 22., Žemlík Pavel 23.
Na závěr přidám trochu kultury – dílko od Š+G, ve kterém se objevuje slavná hláška: Na Plzeň, Vávro, na Plzeň!
Výlet s lomcovákem
Ke konci školního roku se máme vždy na co těšit. Známky jsou již napsány, a tak kázeň povolí a školní budova ztrácí na vzhledu, neb nástěnky se neudržují, žáci nepřezouvají, tabule nemyjí a okna se nestačí zasklívat. Ředitel školy, který se necítí bezpečný ani za dveřmi trezoru, raději vypustí třídy na několik dní do přírody, aby předešel nejhoršímu. Této akci, která je maskována heslem "Pionýre, poznej krásy vlasti, kterou buduješ" se říká školní výlet. Maminky žáků, jejichž prospěch není valný, seženou autobus a učitel zeměpisu a chemie, známý alkoholik, vytýčí v jasné chvilce trasu. Byli jsme šťastni, že s námi pojede právě tento pedagog, jemuž přezdíváme Lomcovák. Touha po alkoholu ho zavedla tak daleko, že si nosí do hodiny lihoviny v dutém glóbusu, do kterého zarazil pípu v oblasti Hané. Inspektorovi pak tvrdil, že nejde o pípu, ale o památníček v místě, kde se narodil král Ječmínek. Tento učitel zeměpisu a chemie zvolil tedy za cíl výletu Plzeň. Odjezd byl stanoven také tradičně od vinárny Dubrovník v zavírací dobu v 6.00 ráno. Přišli jsme všichni včas. Maminky se trochu divily, když učitel Lomcovák vylezl zpod povytažené rolety ve tři čtvrti na sedm a se slovy: "Žízeň je věčná" si zavdal z mnoha čutor, kterými byl ověšen a o jejichž obsahu se nedalo pochybovat. Po doušku dopadl na sedadlo vedle řidiče a volaje: "Na Plzeň, Vávro, na Plzeň!" usnul zdravým spánkem opilce. Na to jsme ovšem čekali. Začali jsme hrát karty, kouřit a prohlížet si speciální časopisy pro pány. Před Plzní Lomcovák jako zázrakem ožil. Obrátil se k nám a řekl, jako prý každý rok: "To je město piva, děti moje, a koho uvidím v hospodě, dostane dvojku z mravů." Řidič se optal, kde má zastavit. "Před denní vinárnou," pravil Lomcovák, "musím zajistit obědy." "Jaký bude program, soudruhu Lomcováku?" ozval se familiární hlas. Učitel chvíli váhal a pak určil: "Dopoledne vyplníme prohlídkou města z oken vinárny, po obědě se uskuteční branná hra v okolí Plzně." Všichni s programem souhlasili. Pouze šplhoun Čestmír mínil, že by se snad našel čas k návštěvě pionýrského domu a navázání družby s předním oddílem města Plzně. "A co o polednách zatančit na náměstí chorovod?" napadl ho Antonín Zvuk, o kterém jsme ovšem všichni věděli, že je nepřítelem našeho zřízení od té doby, co jeho otci udělali z řeznictví agitační středisko. Ale Lomcovák mu hned napravil hlavu: "Nech politiky, uličníku, hlavně že je co pít." Po těchto slovech si zhluboka přihnul z čutory. "Ta je," pravil a hned nás napomenul: "Ne abyste propadli démonu alkoholu jako můj dědeček, který nedbal varování, až se nakonec upil k smrti ve 117 letech při práci v lomu!"
Autobus zastavil na náměstí před denní vinárnou Jitřenka. Spořádaně jsme vystoupili. Chod útvaru narušoval pouze vrávoravý krok Lomcovákův. Učitel i několikrát upadl. Vždy jsme ho zdvihli a on pravil: "Děkuji, chlapci, to nic. Jenom jsem se díval, neděláte-li při zemi nějaké hlouposti s děvčaty."
Dopoledne ve vinárně ubíhalo vesele, neboť rozjařený pedagog většinu času prozpíval, doprovázeje se na skleničky. Po obědě Lomcovák ve chvíli, kdy vstal, aby nám dal povel k odchodu, usnul vestoje. Po třech hodinách, které jsme vyplnili bližším seznámením s dámskou obsluhou vinárny při hře "pojďme vedle na moment, šaty tíží jako cent", se učitel konečně probral z mrákotného zamyšlení a zvolal: "Já se vám divím, jak můžete trávit celý den v putyce, když venku tak krásně prší!" Vyrazili jsme. Ve švestkové aleji nás učitel seznámil s pravidly branné hry. On bude vůdce skupiny podloudných výrobců alkoholu, my pak budeme jejími členy. Nato rozdělil úlohy. Všichni budeme rychle sbírat švestky a pálit slivovici v přístrojích, které jsou v nedaleké jeskyňce ukryty od loňska, kdy se našim o rok starším spolužákům hra velmi vydařila. Vyrobenou slivovici budeme pak opět rychle nosit do jeskyňky - laboratoře, kde on, pedagog, ji odborně stočí do připravených sudů. Kdo bude při pálení slivovice chycen příslušníky VB, prohrál a nesmí se k Lomcovákovi do smrti hlásit. Pak se začalo hrát. Lomcovák jako pravý pedagog byl chvíli tu, chvíli tam, ale přece jen nejčastěji v laboratoři, kde plnil soudky. Kvalitu si pochvaloval a stále nás vybízel k větší rychlosti. "Naplníte-li ještě těchto 36 soudků," volal, "neznám jinou známku ze zeměpisu a chemie než jedničku!" Zabrali jsme se do branné hry vší silou. Tekutina bublala v křivulích a švestek valem ubývalo. V jednu hodinu s půlnoci byly konečně soudky naplněny. Lomcovák nám rozdal medaile a blahopřál, že jsme zvítězili v branné hře. Nechal přistavit autobus a na našich sedadlech se uvelebily kulaťoučké soudky. "Na Prahu Vávro, na Prahu!" zvolal Lomcovák. "Před vinárnu Dubrovník, tam je náš cíl!"
Vrátili jsme se z výletu pobledlí, prosyceni parami slivovice, a doma jsme dostali svůj bolestivý díl. Zato však na vysvědčení se nám skvěly jedničky, ze kterých se při bližším zkoumání nesla opojná vůně slivovice.
