Na MS jsem odjížděl s tím, že zisk jakékoliv medaile bude velký úspěch, umístění do první 6. bude skvělé a umístění v první desítce stále hodně dobrý výsledek.
Po loňském 2. místu ve sprintu jsem samozřejmě doufal, že se může dobrý výsledek povést, ale na zisk medaile mělo reálně šanci nějakých 20 lidí z širší světové špičky.
Do šampionátu jsem vkročil kvalifikačním závodem na klasické trati, zde jsem udělal několik chyb, i když jsem stále s přehledem postoupil do sobotního finále, byly mé pocity z předvedeného výkonu hodně špatné.
V úterý se konalo finále na střední trati, po výkonu v kvalifikaci jsem si před startem nedělal nějaké velké ambice a především jsem se chtěl plně soustředit na závod a udělat pokud možno co nejméně chyb. Závod se mi povedl až nad očekávání dobře, když jsem prakticky neudělal zásadní chybu a a dokázal jsem udržet ve velké vedru dostatečný fyzický výkon. Do cíle jsem dojel na 2.místě ale za mnou startovalo ještě cca. 20 lidí a především celá červená skupina (10. nejlepších závodníků světového rankingu). Naštěstí nikdo již nedokázal jet rychleji než já a mohl jsem se tedy radovat ze stříbrné medaile.
Ve středu byl na programu volný den, který jsem především využil k odpočinku od velkého vedra, které panovalo. Ve čtvrtek se konal ve stejném prostoru (les Ben Shemen) jako závod na střední trati štafetový závod. Já startoval na 2.úseku, na prvním úseku mírně ztratil Radek Lacina (ale především měl nejdelší fársty), já vyjížděl se ztrátou 4.minut. Podal jsem opět vyrovnaný výkon a do cíle jsem dojel se ztrátou 2.minut na vedoucí štafetu. Na posledním úseku výborně zabojoval Luboš Tomeček a zajistil tak ČR 2.místo a mě 2 medaili.
V pátek se ve velmi zajímavém lesoparku s názvem Neot Kedumim jel závod ve sprintu. V tomto areálu byla hustá síť klikatících se asfaltových a i nezpevněných cestiček. K úspěchu v závodě ve sprintu je třeba maximální koncentrace a rychlé rozhodování, ale také špičková technika jízdy na kole. V závodě jsem se dopustil několika chybek a to pro mě znamenalo 6.místo.
Posledním závodem MS byla sobotní klasická trať. Jelo se v terénu s velkými kopci(předchozí závody se jeli taky v terénu s kopci ale šlo především o krátké kopce). Oproti předchozím závodům zde bylo minimum singltracků, ale především mnoho širokých cest. Rozdíl mezi kratšími závody a klasickou tratí je jednak v délce trati a pak především v tom, že na klasické trati je nejtěžší najít správný postup mezi kontrolami, ale už není ,tak těžké tento postup „absolvovat“. V tomto závodě mě potakaly bohužel technické problémy, když se mi ve sjezdu na 3. kontrolu zasukoval, řetěz a já ztratil 2. minuty opravou, nebýt této smolné záležitosti skončil bych zřejmě opět mezi prvními 6 závodníky, takhle z toho bylo „pouze“ 9.místo.
K terénům: Závody se konali v orientačně velmi zajímavých terénech s velmi hustou sítí cesta a pěšinek, terén byl suchý, prašný a kamenitý. V prostoru byli mnoho ostrých bodláku a bylo nezbytné používat těsnicí tmel v pláštích.
Počasí: Menší obavu jsem měl před odletem z velkého horka, které v Izraeli panuje. Naštěstí se ukázalo, že nemám zásadní problém s tímto počasím což se jistě může hodit i příští rok na Mistrovství světa v Portugalsku.
K výsledkům: 2 stříbrné medaile (střední trať a štafety), 6.místo (sprint) a 9. místo (klasická trať) jsou jedním z nejlepších výsledku českého závodníka v historii MS.




