V polovině srpna proběhlo v Polsku mistrovství světa dospělých a mistrovství světa juniorů v MTBO. V okolí Varšavy se jelo během šesti dnů celkem 5 závodů, začínalo se sprintem, následoval middle a hromadný start.
Po dnu volna pak o víkendu pokračoval program závodem v longu a v neděli závěrečnými štafetami. Česko na tomto vrcholném podniku mj. reprezentovali i naši závodníci Jirka Hradil a v juniorkách Markéta Fišerová.
Pro Markétu to byla premiéra na této vrcholné akci a rozhodně v početné konkurenci nezklamala. Na velmi technických tratích dojela v úvodním sprintu na 19. místě, následně se middlu probojovala do první desítky na 8. místo a v masáku skončila na 13. místě. Po dni volna čekal závodníky velmi těžký long, kde Markéta po 127 minutách na trati dorazila do cíle 26. místě.
V závěrečných štafetách Markéta rozjížděla první úsek za druhou českou štafetu a po skvělém výkonu předávala na 2. místě. Štafeta Česko B skončila celkově na 5. místě, nicméně jelikož Česko A dojelo na 2. místě, tak v redukovaném pořadí druhá štafeta není oficiálně hodnocena.
Pro zkušeného matadora Jirku Hradila to bylo naopak již 17. mistrovství světa, nepřetržitě se účastní všech světových šampionátů od r. 2008. Své účinkování zahájil 21. místem ve sprintu, pak byl na 25. místě v middlu a svůj hlavní závod s hromadným startem nakonec nedokončil (viz. níže).
V další části MS dojel na velice solidním 13. místě v longu a v závěrečných štafetách finišoval za Česko B na 5. místě (stejně jako u Markéty, ale bohužel vzhledem k vítězství prvního týmu dvojka není v redukovaném pořadí oficiálně hodnocena).
Jirka byl po závodech trochu zklamaný, že se mu nepodařilo prodat svou skvělou formu, nicméně i tak byl letos vidět, jen trochu jiným způsobem.
Při závodu s hromadným startem jel od začátku skvěle a pohyboval se na samém čele závodu. Zhruba ve 2/3 trati byl průběžně dokonce na 2. místě, když zastavil a závod nuceně přerušil.
Nechme promluvit samotného Jirku:
„Závod s hromadným startem se mi na Mistrovství světa MTBO tradičně daří, letos tomu bylo podobně až kousek za 19. kontrolu do necelých 2/3 závodu. Při jízdě po pěšince jsem náhle zahlédl francouzskou závodnici Laurane Mayers, která seděla opřená o strom vedle pěšiny, ale na první pohled vypadala v pořádku. Volal jsem na ni, zda je ok, ale odpověď nepřišla. Zastavil jsem tedy a znovu na ni volal, zda je v pořádku, ale nebyla v tu chvíli schopna mluvit. Otočil jsem se tedy a šel k ní. Mezitím do místa dorazil i finský závodník Andre Haga, který jel pár sekund za mnou, (mimo jiné mistr světa z předešlého dne na krátké trati). Snažili jsme se navázat s francouzskou závodnicí komunikaci, ale byla v tu chvílí zcela mimo a pomalu začala upadat do bezvědomí.
Po půl minutě dorazil i Kryštof Bogar, tentokrát vítěz předvčerejšího sprintu společně s dvěma francouzskými závodníky Pierre Martinezem a Jeremi Pourrem, kteří také zastavili. Kryštofa jsme vyslali na občerstvovací stanici, aby přivolal pořadatele, francouzský závodník jel k nejbližšímu domu také pro pomoc.
Stav francouzské závodnice se naštěstí nijak zásadně nehoršil, sice byla zcela mimo, ale žádné životní ohrožení naštěstí nenastalo, takže nebylo potřeba ani nějakých speciálních oživovacích chvatů....
Po cca. 15 minutách dorazil záchranný team pořadatelů a následně i sanitka.
My jsme poté již dojeli jen volně do cíle mimo trať.
Francouzské závodnici se naštěstí nic závažného nestalo a po půl dni v nemocnici již byla v pořádku dokonce schopna za další 3 dny nastoupit k závodu štafet.
Jak sama Laurane pak říkala, nemá ráda teplé počasí a při závodě s hromadným startem bylo velké vedro a to vedlo k jejímu kolapsu. Toto popisovala tak, že se ji začala motat hlava a pamatuje si jak zastavila sedla si a dál už si pamatuje až převoz do nemocnice.
Z českého výsledkového pohledu závod nakonec dopadl výborně díky vítězství Vojty Ludvíka. Následné porovnání našich mezičasů pak ukázalo, že jak já, tak Kryštof Bogar jsme do té doby měli minimálně stejně dobré mezičasy a mohli jsme se v závěrečné společné částí zapojit také do boje o medaile.
Při vyhlášení výsledků pak byl náš 5členný záchranný team oceněn. Francouz Pierre Martinez si tuto akci zopakoval i v následujícím závodě na klasické trati, kde podobným způsobem zachraňoval finského závodníka.“
Tolik Jirka k samotnému závodu, kdy se skromností sobě vlastní popisuje ukázkový čin fair-play a my jsme si tak znovu připomenuli podobnou situaci v pěším OB, kdy Michal Smola na MS 2009 v Maďarsku na posledním úseku štafet podobně zastavil z medailové pozice a pomáhal zachránit tehdy švédského závodníka.
Rytíři sportu tak jsou stále mezi námi a my jim tleskáme!
Jirkovi i Markétě děkujeme za vzornou reprezentaci a držíme palce do dalších závodů.
Ukázka mapy z velmi technického middlu.
Ocenění činu fair-play pořadateli MS.
